Sběr brambor jako výpomoc místnímu JZD, to byla za socialismu téměř každoroční povinnost středoškoláků a učňů. Při tehdejší technice by zemědělci bez nich brambory nesklidili. Hned začátkem školního roku je proto režim nahnal do polí pod heslem: “Ani brambor nazmar!” Každý vyfasoval kýbl, ohnul záda a až do tmy se hrabal ve vlhké hlíně. Dřelo se zprvu zadarmo, později za drobný peníz. Při téměř desetihodinových šichtách si mládež za tři týdny vydělala jen zhruba 240 korun. K tomu strava nevalné chuti a doslova bojové podmínky – nocovalo se v ratejnách, kde se topilo jen jedněmi kamny. Přesto generace těch, které bramborovými brigádami prošly, na ně dnes s úsměvem vzpomínají. „Aspoň jsme ulili ze školy a byla sranda“, shoduje se většina bývalých brigádníků a brigádnic.