Nevysvětlitelná záhada, jaká nemá v historii obdoby. Skupina zkušených lyžařů a cestovatelů skončila rozeseta kolem svého tábora s nepochopitelnými zraněními, bez vybavení a oblečení a se stopami radiace. Vydali se, kam neměli? Jejich život skončil nevysvětlitelnou děsivou událostí u Hory mrtvých v lednu 1959.

Kdo mohl něco takového udělat, ptali se členové pátrací výpravy, která po Djatlovově expedici pátrala. Hororový výjev zacloumal i těmi nejotrlejšími. Například tělo Ludmily Dubninové našli bez ukousnutého jazyka a s přeraženými šesti žebry oblečenou jen v podvlékačkách, Slobodin nemá boty, zato osmnácticenti­metrovou frakturu lebky, Semon Zolotarov má přeražených pět žeber a chybí oči. O jeho zranění říká lékařská zpráva toto: Je možné je přirovnat jen k zraněním způsobeným nárazem auta.

Co to bylo, co vyhnalo v mrazivé noci, kdy byla venku teplota kolem –18 stupňů Celsia, všechny ze stanů vstříc jasné smrti? Bylo jasné, že prchali v panice, někteří lezli na strom, aby viděli zpět na tábor, další se snažili rozdělat oheň, ale především rychle umírali na podchlazení. A na strašlivá zranění. Žádné známky boje ani cizí přítomnosti nebyly nikde objeveny. Někteří členové výpravy dokonce odhodili část oblečení. Šílené, nepochopitelné.

Vyšetřování případu sledoval sám Nikita Chruščov, ale když dostal výslednou zprávu na stůl, nařídil vyšetřování okamžitě ukončit. Oficiální zdůvodnění je, že zkázu celé skupiny způsobily neznámé síly. Jinými slovy, vyšetřovatelé prostě nevědí, nepřišli na nic.